Analytikové odhadovali zpomalení růstu na 6,8 %, odhad byl tedy o 0,1 p. b. nižší. Oproti předchozím třem měsícům čínská ekonomika vzrostla o 1,7 %. Čínské investice do továren, realit a dalšího investičního majetku zpomalily, ale zrychlení růstu spotřebitelských výdajů a obchodu jej vykompenzovaly.
Maloobchodní tržby vzrostly v první polovině tohoto roku o 10,4 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více, než ukazovala data za první čtvrtletí. Dříve zveřejněné údaje týkající se obchodu rovněž ukázaly, že v květnu a červnu zrychlil čínský export, což alespoň dočasně odvrátilo obavy z politicky nebezpečné ztráty pracovních míst v odvětvích orientovaných na vývoz, která zaměstnávají miliony lidí. Výroba v továrnách v pololetí stoupla o 6,9 procenta.
Investice, což byl v posledních letech hlavní motor hospodářského růstu Číny, vzrostly v prvním pololetí o 8,6 procenta, což je ale o 0,6 procenta méně než v prvním čtvrtletí. Komunistické vedení Číny se snaží udržet ekonomiku stabilní před blížícím se stranickým sjezdem, jenž by měl prezidenta Si Ťin-pchinga jmenovat na druhé pětileté funkční období.
Za přečtení také stojí:
Čínský dluh rychle roste
Růst čínské ekonomiky zpomaluje kontrola bankovních úvěrů, které drží čínská vláda na uzdě kvůli nárůstu hladiny zadlužení čínských firem. Půjčky čínským firem tvoří hlavní část veřejného dluhu Číny, který vzrostl z 170 % HDP roku 2007 na loňských 260 % (jedná se o odhad, čísla budou zpřesněna). To je vysoká úroveň zadlužení na rozvojovou zemi. Hlavní část zadlužení tvoří zadlužení čínských podniků.
Mezinárodní měnový fond předpovídá, že celkový letošní růst HDP Číny zůstane na loňské úrovni, tedy 6,7 procenta, a to díky vysokým výdajům vlády. MMF letos díky výdajům vlády již dvakrát svůj výhled zlepšil. Čínská vláda si klade za cíl dosáhnout letos růstu HDP nejméně o 6,5 procenta. Loňský růst Číny byl nejslabší za 26 let.
Vývoj růstu HDP Číny mezi lety 2006 až 2017
*Odhad na rok 2017
Zdroj: ČTK, Světová banka